Kam se dítě, kam schováš?

Pro někoho je jeho potomek velkým překvapením, se kterým (ještě) nepočítal. Pro jiného je to vymodlené dítě, na kterém se roky pracovalo, až pomohlo umělé oplodnění. A někde mezi těmito dvěma extrémy je velká část těch, co tomu nechali volný průběh, a miminko se po nějakém čase v rodině ukázalo.

Zázrak zrození je velice silný okamžik, na který žádná matka nezapomene. Pokud tedy nebyla zrovna v narkóze. Viděno ovšem pohledem dětského života, jedná se o velice krátký okamžik. Má zajisté svoji důležitost a váhu, protože se jedná o start do nového života a je-li nějakým způsobem zpackán, špatně se to napravuje. Větší břímě na rodiče ale teprve čeká. Tím je celé období výchovy od malého miminka po puberťáka.

Co hodně rodin s příchodem děťátka řeší, to je místo. Ze začátku jen pro dětskou postýlku a nějakou hrací deku nebo košík. To ještě lze i v garsonce vyřešit. Ovšem jakmile začne potomek lozit a běhat, potřebuje místa mnohem více a také se začínají hromadit jeho hračky. Plyšáci, odrážedla, stavebnice, knížky, kostičky, autíčka, panenky, atd..

Není jednoduché to všechno někam umístit. Ideální představa je, že má dítě již odmala vlastní pokoj, kam jsou všechny jeho věci umisťovány. Ale ono nechce zůstat samo v pokojíčku (až na výjimky), ale hrát si s maminkou nebo tatínkem v kuchyni, v obývacím pokoji, v pracovně. A ještě si zabere část koupelny a na chodbě se v noci cestou na záchod zaručeně taky o nějakou hračku přerazíte.
Můžeme jim to mít za zlé?

Přece jsme si je nepořizovali, aby se nám klidily z očí, ale abychom s nimi trávili čas a vzájemně si svoje životy obohacovali. Proto se nebojte herny v obývacím pokoji nebo jídelně, nebude tam věčnost. Uteče nějaký ten čas a dítě se Vám bude klidit z očí samo a dobrovolně a Vám se pak bude stýskat. Proto si to dosytnosti užijte, dokud je malé.

Categories: Ženy